Pro malou Lenku

Jarek Nohavica

1:JF#mak mi tak docházejí sH7íly, já pEod jazykem cE/D#ítím sC#míru,
vF#míru, ztrácím vH7íru, a to mě mEíchá,
mF#minomety reflektorů střH7ílí, jsem malýmE terčE/D#em na biC#mtevním poli,
kdekdo mě skF#molí, a to mě bH7olí, u srdce pEíchá.
R:RF#mána jsou smutnější než vH7ečer,
z rozbitého nEosu krE/D#ev mi tC#meče,
na čísle F#m56 10H79 nikdo to nEebere,
rF#mána jsou smutnější než vH7ečer,
na hrachu klEečet, klE/D#ečet, klC#mečet,
F#mopustil mě můj děd VšH7evěd a zas je Eúterek.
JF#mak se ti vH7ede? No nEěkdy fajn a nE/D#ěkdy je to v hC#máji,
dva pF#mozounisti z vesnické kH7utálky pod okny mi hrEají:
tú tú tF#mú ..H7.  E  C#m   F#m   H7   E  F#m   H7   E  C#m   F#m   H7   E 
2:Jak říká kamarád Pepa: co po mně chcete, slečno z první řady,
vaše vnady mě nebaví a trošku baví,
sudička moje byla slepá, když mi řekla to, co mi řekla,
píšou mi z pekla, že prý mě zdraví, že prý mě zdraví.
3:Má malá Lenko, co teď děláš, chápej, že čtyři roky, to jsou čtyři roky
a čas pádí a já jsem tady a ty zase jinde,
až umřem, říkej, žes' nás měla, to pro tebe skládáme tyhle sloky,
na hrachu klečíme a hloupě brečíme a světu dáváme kvinde.
R:Rána jsou smutnější než večer,
z rozbitého nosu krev nám teče,
na čísle 56 109 nikdo to nebere,
rána jsou smutnější než večer,
na hrachu klečet, klečet, klečet,
opustil nás náš děd Vševěd a zas je úterek.
Jak se vám vede? No někdy fajn a někdy je to v háji,
dva pozounisti z vesnické kutálky pod okny nám hrají:
tú tú tú ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:29:22.054+00:00
Výsledky hledání: